Karel Čapek

Vloženo: 31.12.2015, 08:45 (upraveno: 25.04.2019, 09:15)

český prozaik, dramatik, novinář a překladatel

* 9. 1. 1890 Malé Svatoňovice, + 25. 12. 1938 Praha

Osobnost a dílo K. Čapka je symbolem nejen kulturního, ale i občanského života první demokratické Československé republiky. Svou literaturou, novinářskou činností i politickým angažováním vystupoval vždy na obranu humanistických hodnot, vyzdvihoval drobnou, praktickou službu obyčejnému člověku a z pozice svého demokratismu a skeptického racionalismu se stavěl proti ideologiím, které v jedinci viděly jen součást masy vhodné k uskutečnění svých programů.

Čapek vyrostl v kulturním prostředí rodiny venkovského lékaře v podhůří Krkonoš. Gymnázium studoval v Hradci Králové, v Brně a na Akademickém gymnáziu v Praze; filosofii v Praze, v Berlíně a v Paříži a doktorem filosofie se stal roku 1915 disertací o pragmatismu (na jejím základě publikoval roku 1918 práci Pragmatismus čili Filosofie praktického života). Krátce působil jako knihovník a vychovatel a v roce 1917 nastoupil do novin, nejprve do Národních listů a roku 1921 do Lidových novin, v nichž zůstal až do smrti. Čapek byl v častých osobních stycích s předními evropskými intelektuály (v letech 1925-33 byl prvním předsedou čs. Penklubu) a plnil tedy i roli jakéhosi oficiálního reprezentanta meziválečné republiky.

Do literatury vstoupil společně se svým bratrem, výtvarníkem Josefem. Jejich povídkové soubory Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916) a Krakonošova zahrada (1918) vznikly pod vlivem dobového neoklasicismu, vyznačují se lyrickým vtipem, parodickými nápady a ironickou hrou. Knihy Boží muka (1917) a Trapné povídky (1921) jsou již samostatným dílem Karla. Jsou to prózy filosofického typu, vycházející z autorova přesvědčení o nejednoznačnosti pravdy, vyskytují se v nich motivy tajemství a vesmírné úzkosti.

Od počátku 20. let se K. Čapek začal prosazovat i jako dramatik (krátce působil jako dramaturg vinohradského divadla). Ve spolupráci s bratrem Josefem vznikla ještě divadelní hra Loupežník, komedie o iluzi mládí, a expresionisticky groteskní hra Ze života hmyzu (1921). Doslova světový úspěch přineslo Čapkovi utopické drama R. U. R., v němž mimo jiné poprvé zaznělo slovo robot. Podle "shawovské" hry Věc Makropulos (1922), jejímž tématem je smysl ohraničenosti a konečnosti lidského života, složil operu L. Janáček. K dramatu se K. Čapek vrátil ve vyostřené době konce 30. let. Výsledkem byla hra Bílá nemoc (1937), humanisticko-pacifisticky rozhořčená výzva proti militarismu, která byla vzápětí úspěšně zfilmována s H. Haasem v hlavní roli, a pak pateticky vypjatá Matka (1938), obsahující hlasitý apel k obraně vlasti. V divadelním prostředí se také seznámil se svou ženou, herečkou a prozaičkou O. Scheinpflugovou.

Ze začátku 20. let pocházejí utopistické prózy Továrna na absolutno (1922) a Krakatit (1924). První z nich využívá prvků reportáže, filmového scénáře i kolportážního čtiva, čímž vzniká jakýsi román-fejeton. Jeho námětem je polemika s vírou v Absolutno (nejen náboženské, ale i sociální), s pověrou samospasitelného pokroku a konečné utopie. V Krakatitu pak jde formou napínavého sci-fi románu o varování před racionalistickou pýchou věřící v možnost uzurpování nejvyšších přírodních tajemství. Stylově se k těmto prózám vrátil roku 1936 v utopickém románu Válka s mloky, zde s již jasně vyostřeným hrotem protifašistickým.

Ze 30. let pocházejí Čapkova vrcholná literární díla, "noetická" trilogie Hordubal (1933), Povětroň (1934) a Obyčejný život (1933). Vždy zde představil jeden konkrétní lidský život v několikeré perspektivě, takže se románová forma láme v pluralitní obraz různých možností. Podobnou metodu postupných výpovědí zvolil v prozaické skladbě Život a dílo skladatele Foltýna (1939).

Čtenářsky byly velmi úspěšné Čapkovy cestopisné prózy, které vyšly knižně v tomto pořadí: Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1929), Obrázky z Holandska (1932) a Cesta na sever (1936). Jeho novinářská práce obsáhla rozmezí od sloupku, fejetonu a causerie až k politické úvaze - z nich shromáždil knižní soubory O nejbližších věcech (1925) a O věcech obecných čili Zoon politikon (1932) - právě zde vyšla Čapkova proslulá a dlouhá léta nepublikovaná úvaha Proč nejsem komunistou. Podobný osud měla i kniha Kritika slov (1920), analyzující ideologické zneužívání jazyka. V knize Marsyas (1931) se projevil Čapkův zájem o okrajové umělecké žánry. Z žurnalistické praxe vyklíčily i dva soubory detektivních příběhů Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (obojí 1929). Projevem Čapkovy role coby reprezentanta demokratické kultury se stalo přátelství s prezidentem T. G. Masarykem, jehož literárním výsledkem byla kniha Hovory s T. G. Masarykem (1928-35). Nelze opominout ani proslulé schůzky "pátečníků", kterých se vedle řady umělců, a to nejrůznějších názorů i zaměření, často účastnil také Masaryk.

Čapek ovšem - především svými překlady Apollinaira a dalších francouzských básníků v době 1. světové války a těsně po ní - také ovlivnil vývoj české poezie. Své vzory ovšem viděl spíše v anglosaském světě - je známo, že obdivoval nejen H. G. Wellse (jako "otce" moderní sci-fi), ale především G. K. Chestertona.

Mnichov 1938, a především štvanice proti jeho osobě, které následovaly, znamenaly pro Čapka otřes, z něhož se už nevzpamatoval. Jeho smrt na Boží hod vánoční 25. 12. 1938 symbolizovala i konec demokratické první republiky, konec kultury, jejímž nejčelnějším reprezentantem byl právě Karel Čapek.

Zdroj: http://www.libri.cz/databaze/kalendarium/

 

Poslední články v rubrice

Nejpoužívanější štítky

akce besedy bookstart burzy čítálek čtení dařiště děti hraní knihy novinky paměť rukodělky soutěže tipy na čtení trénování paměti tvoření vyřazené knihy výstavy zpravodaj
facebook icon twitter icon

Kontakty do knihovny

home
Knihovna Václava Štecha Slaný
Masarykovo náměstí 159
274 01 Slaný
vedoucí knihovny: Zoja Kučerová
phone
312 522 238
phone_android
602 822 041
Úhrada čtenářských poplatků:

Čtenáři mohou platit své čtenářské poplatky prostřednictvím internetového bankovnictví na účet č. 19-0386317309/0800
variabilní symbol: 5112
specifický symbol: číslo čtenářské průkazky (ne čárkový kód)

Platba přes účet se na kontě čtenáře promítne vždy s odstupem jednoho týdne

Provozní doba knihovny

  Dospělé odd. Dětské odd. Studovna
PO 9 - 18 9 - 16 9 - 18
ÚT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
ST ZAVŘENO ZAVŘENO ZAVŘENO
ČT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
9 - 18 12 - 16 9 - 18
SO 9 - 12 ZAVŘENO 9 - 12