Franz Kafka

Vloženo: 20.06.2016, 09:49 (upraveno: 26.04.2019, 15:28)

pražský německý prozaik

 3. 7. 1883 Praha, + 3. 6. 1924 Kierling u Klosterneuburgu

Franz Kafka je ve světě zřejmě nejslavnějším a nejinterpretovanějším pražským spisovatelem. Jeho dílo, v němž realistickými prostředky vytvářel přízračný a symbolický svět absolutní lidské osamělosti, neodčinitelné a nezaviněné viny a nepoznatelného smyslu, předznamenalo jedno z nejzákladnějších témat moderní literatury našeho století.

Narodil se v židovské rodině obchodníka s galanterním zbožím Hermanna Kafky na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Mezi praktickým, autoritářským otcem a senzitivním Franzem trvalo celý život napětí. Kafka po maturitě studoval práva a po jejich absolvování nastoupil roku 1907 do pojišťovny, nejprve u pražské filiálky italské firmy Assicurazioni Generali a po roce u Dělnické úrazové pojišťovny pro Čechy, kde setrval až do svého penzionování v roce 1922. Zaměstnání pro něho však bylo především obtížnou přítěží, protože jeho skutečným a základním zájmem bylo psaní. Pro spíše introvertního a nenápadného Kafku mělo velký význam přátelství s M. Brodem (od roku 1902), jenž mu zprostředkoval uvedení do pražského německého literárního prostředí (Oskar Baum, Felix Weltsch). S Brodem také podnikl v letech 1909-12 několik prázdninových cest do západní Evropy.

Nejstarší Kafkova dochovaná práce pochází z roku 1904. Jmenuje se Popis jednoho zápasu a již zde je tématem vnitřní stav osamělého a nejistého jedince vyvrženého společností. Další dílo, nedokončené Svatební přípravy na venkově, bylo napsáno pod vlivem Gustava Flauberta. V té době vznikaly také drobné práce zachycující situace všedního života a úvahy, jež byly vydány roku 1913 v souboru Rozjímání. V letech 1910-23 si Kafka vedl deník. Význam přelomu má v Kafkově tvorbě povídka Ortel, napsaná v noci z 22. na 23. září 1912, po níž v rychlém sledu následovala Proměna a Nezvěstný, první verze pozdějšího románu Amerika. Ve všech třech prózách je exponováno téma Otec, Bůh, Zákon a neschopnost ztotožnění lidského jedince s nimi.

Rodina a Praha - ta matička s drápy - představovaly pro Kafku tísnivé sevření, jež se celý život snažil prorazit, příznačně eskapádami zasnoubení a jejich rušení. S Felicí Bauerovou, dcerou židovského obchodníka z Berlína, se zasnoubil dvakrát (1914 a 1917) a jeho mučivé pokusy obstát a dovést vztah k manželství a opět neschopnost svazek skutečně naplnit jsou vyjádřeny v jeho Dopisech Felice. Nezavršen zůstal i vztah k Julii Vohryzkové, dceři židovského ševce (zásnuby 1920). Velký význam mělo Kafkovo milostné korespondenční drama (od 1920) s M. Jesenskou, v té době manželkou pražského německo-židovského intelektuála Ernsta Pollaka. Traumata zvětšovalo Kafkovo vědomí smrtelnosti jeho nemoci, tuberkulózy, jež u něj plně propukla v roce 1917.

V centru Kafkova prozaického díla stojí romány Proces a Zámek. První z nich psal v letech 1914-15 a nedokončený vyšel rok po Kafkově smrti. Vytvořil v něm okázale všední alegorii odlidštěných mechanismů byrokratické civilizace. Hrdina románu Josef K. je vržen do labyrintu soudů, jež mají vážit jeho provinění, o němž se celý román nic nedovíme, přesto je permanentně přítomno jako pevná součást existence moderního člověka. V Zámku, psaném v roce 1922, jde o neproniknutelnost a "zlomyslnost" vyššího (teologického) řádu, který na pokusy k němu proniknout ostentativně mlčí. Zeměměřič K. se po sedm dní snaží proniknout neúspěšně do Zámku, a teprve když umírá, je mu oznámeno, že je přijat. Ani jeden z románů nebyl za Kafkova života vydán a měly být dokonce podle autorovy závěti spáleny. M. Brod je však nakonec uveřejnil.

Kafkova proslulost, hraničící s módností, explodovala na demokratickém Západě po 2. světové válce - především v souvislosti s existencialismem, za jehož proroka bývá Kafka považován - a v podstatě trvá dodnes. Naproti tomu v Československu po roce 1948 bylo jeho dílo takřka nepřístupné a oficiální ideologií odmítáno jako dekadentní, semitské a nepřípustně pesimistické. Pokusem o rehabilitaci Kafky v marxistických termínech byla v roce 1963 konference v Liblicích organizovaná E. Goldstückerem, Františkem Kautmanem a dalšími. Koncem 60. let také vyšla většina Kafkových prací, ale plně dostupnými se Kafkova díla v Čechách stala až po roce 1989.

 

 

Zdroj: http://www.libri.cz/databaze/kalendarium/

 

 

Poslední články v rubrice

Nejpoužívanější štítky

akce besedy bookstart burzy čítálek čtení dařiště děti hraní knihy novinky paměť rukodělky soutěže tipy na čtení trénování paměti tvoření vyřazené knihy výstavy zpravodaj
facebook icon twitter icon

Kontakty do knihovny

home
Knihovna Václava Štecha Slaný
Masarykovo náměstí 159
274 01 Slaný
vedoucí knihovny: Zoja Kučerová
phone
312 522 238
phone_android
602 822 041
Úhrada čtenářských poplatků:

Čtenáři mohou platit své čtenářské poplatky prostřednictvím internetového bankovnictví na účet č. 19-0386317309/0800
variabilní symbol: 5112
specifický symbol: číslo čtenářské průkazky (ne čárkový kód)

Platba přes účet se na kontě čtenáře promítne vždy s odstupem jednoho týdne

Provozní doba knihovny

  Dospělé odd. Dětské odd. Studovna
PO 9 - 18 9 - 16 9 - 18
ÚT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
ST ZAVŘENO ZAVŘENO ZAVŘENO
ČT 9 - 18 12 - 17 9 - 18
9 - 18 12 - 16 9 - 18
SO 9 - 12 ZAVŘENO 9 - 12