Koncepce knihovny
Koncepce rozvoje Knihovny V. Štecha na léta 2005 – 2009
Slaný 11. srpna 2005
Vypracovala:
Mgr. Naděžda Rollová
Obsah
Úvod – úloha knihovny v dnešní společnosti
1.1. Proč koncepce knihovny
1.2. Komu je koncepce určená
Analýza současného stavu poskytování VKIS v Knihovně V. Štecha
2.1. Sociálně ekonomický kontext knihovny
2. 2. Začlenění knihovny do nadlokálních oborových kontextů
Hlavní číselné ukazatele.
3. 1. Statistika
3. 2. Komentář
3. 3. SWOT analýza knihovny
Strategie rozvoje
4. 1. Hlavní cíl
4. 2. Dílčí cíle
4. 3. Opatření
Vyhodnocování a aktualizace
Seznam zkratek a pojmů
1. Úvod
Knihovna Václava Štecha ve Slaném je instituce, která se již více než sto let zabývá shromažďováním, zpracováním, uchováváním dokumentů na všech druzích nosičů. Poskytuje rovný přístup k informacím všem obyvatelům bez rozdílu. Slouží jako prostředek ústavně zakotveného práva na informace a je tedy jedním z pilířů demokracie.
Ve své činnosti, která je veřejnou službou, se knihovna zabývá:
zprostředkováním a zpřístupňováním lidského poznání
celoživotním vzděláváním občanů a uspokojováním jejich kulturních potřeb
vytvářením podmínek pro oblast vzdělávání
z přístupňováním informací z oblasti veřejné správy
z prostředkováním informací na podporu malých a středních podnikatelů
podporou budování místních komunit a sociálních integrací na místní úrovni
podporou aktivního využívání volného času, zábavy, relaxace
1.1. Proč koncepce knihovny
definuje úlohu knihovny
stanovuje priority při poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb
rozebírá a hodnotí dosavadní činnost knihovny
je nástrojem plánování činnosti a rozvoje knihovny
je nástrojem financování knihovny
je nástrojem spolupráce a koordinace
umožňuje začlenění činnosti knihovny do strategických materiálů města
1.2. Komu je koncepce určená
zřizovateli knihovny
uživatelům a veřejnosti
spolupracujícím institucím ve městě
orgánům města a kraje
orgánům státní správy
managementu a pracovníkům knihovny
spolupracujícím knihovnám
sponzorům a dárcům
2. Analýza současného stavu poskytování VKIS v Knihovně V. Štecha
2. 1. Sociálně ekonomický kontext knihovny.
Při rozhodování o množství a druhu poskytovaných služeb je třeba vycházet z věkové, vzdělanostní a etnické struktury obyvatel Slaného. Neméně důležité je i vymezení specifických skupin uživatelů, např. matky/otcové na mateřské dovolené, nezaměstnaní, zdravotně postižení apod. a určení potenciálních uživatelů.
Rozhodování o skladbě fondu také ovlivňuje počet předškolních zařízení, základních, středních a učňovských škol ve městě. Přestože ve Slaném není vysoká škola, studenti tohoto typu škol denně dojíždějí a naši knihovnu navštěvují. V současné době jsou mezi našimi čtenáři i občané slovenské, ukrajinské a vietnamské národnosti. Jedná se o děti ze základních škol, ale i o zaměstnance místních podniků. Využívají následujících služeb – půjčování knih, vyhledávání na Internetu a vyhledávání v zákonech.
Po roce 1989 se mnohonásobně zvětšil počet uživatelů, kteří vyhledávají legislativní informace např. Sbírky zákonů, Občanský a Obchodní zákoník apod.
Nezaměstnaní – po roce 1989 nový typ uživatele knihovny. Tito návštěvníci využívají Internetu k informacím o volných místech a ke korespondenci s potenciálním zaměstnavatelem. Knihovna je pro ně mnohdy jediné místo, kde si mohou napsat životopis na PC. Dále si půjčují odborné knihy k dalšímu vzdělávání a beletrii k využití volného času. Na konci roku 2003 bylo ve Slaném 8,63 % nezaměstnaných.
Pro ilustraci současného stavu uvádím následující údaje:
Počet obyvatel: 15 070 *; Počet čtenářů: 2 292
0 – 14 let: 14,1 % *; 15 – 64 let: 70,9 % *; 65 a více: 14 % *
0 – 14 let: 26 %; 15 – 64 let: 58 %; 65 a více: 16 %
Beletrie: 22 732; Naučná lit.: 17 808; Děti – beletrie: 11 482; Děti – naučná: 3 026
* viz. Statistická ročenka České republiky 2003. Praha ČSÚ 2004.
2.2 Začlenění knihovny do nadlokálních oborových kontextů
Činnost knihovny je určena především zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb a jeho prováděcími vyhláškami. Zákon stanovuje služby knihoven, evidenci knihoven, vymezuje výkon regionálních služeb, evidenci, revizi a vyřazování knihovního fondu.
Další rozvoj knihovny stanovuje usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 – 2010 . V návaznosti na koncepci vydalo v březnu letošního roku MK ČR Metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami ….
V roce 2002 jsme se na základě smlouvy mezi zřizovatelem knihovny a Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně stali pověřenou knihovnou, poskytující základním knihovnám ve slánském regionu poradenské, vzdělávací a koordinační služby, výměnné soubory a další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji činnosti těchto knihoven, tzn. byli jsme pověřeni výkonem regionálních funkcí. Výhradně na tuto činnost jsme v letech 2002 – 2004 obdrželi dotaci od MK ČR. V roce 2005 jsou regionální funkce hrazeny z rozpočtu Středočeského kraje.
Dále do činnosti knihovny zasahují následující legislativní normy:
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informací…( knihovna je místo, které má zpřístupňovat občanům informace z obce)
Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském…., který umožňuje zpřístupňování díla půjčováním…
Nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven.
Slánská knihovna je členem občanského sdružení Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, který usiluje o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce. Pracovnice knihovny p. Rubešová je členkou celorepublikového výkonného výboru.
3 . Hlavní číselné ukazatele .
3. 1. Statistika
základní parametry
Návštěvnost (počet návštěvníků /rok)
63 897
Provozní doba 39 (hodiny za týden)
Počet obsluhovaných knihoven 41
Přírůstek knihovního fondu v knihov.jednotkách 4 120
Z toho přírůstek pouze do výměnných souborů 1 466
Přírůstek na jednoho obyvatele města v kj. 0,16
Počet registrovaných uživatelů 2 992
% registrovaných uživatelů z počtu obyvatel města 17
Počet registrovaných výpůjček/ rok 158 776
Počet výpůjček na jednoho obyvatele města v kj. 10,5
Druhový profil dokumentů
knihy, periodika, CD, MG
Počet titulů odebíraných periodik 108
Počet studijních míst 22
Počet vzdělávácích akcí/ účastníků 176 / 5 861
speciální parametry
Počet knihoven na jednoho pracovníka 33,3
Počet pracovníků knihovny/ pracovní úvazky 14/10,1
Počet výpůjček na jednoho pracovníka ve službách/ rok v kj. 17 642
Obsloužení návštěvníci na jednoho pracovníka ve službách/ rok 7 100
Velikost knihovního fondu v kj. 67 288
Z toho velikost fondu pro výměnné soubory 18 385
Vzdělanostní struktura pracovníků knihovny v % VŠ 7
Střední odborná knihovnická škola 50
Střední škola 29
Základní škola 14
Věková struktura pracovníků knihovny v % do 35 let 21 %
do 50 let 36 %
do 60 let 14 %
nad 60 let 29 %
Průměrná cena knihy v roce 2004 152,- Kč
3. 2. Komentář:
Počet registrovaných uživatelů nestoupá, současný uživatel vyžaduje informace na zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentech. V naší knihovně chybí prostor k poskytování těchto dokumentů, jejichž půjčování vyžaduje prostor s přehrávacím zařízením.
Počet registrovaných výpůjček každoročně stoupá, ukazuje na kvalitní doplňování fondu, na možnost výběru knih přes on-line katalog a Internet, na zvýšené využívání služeb MVS a na zvýšený zájem o četbu a vzdělávání.
Počet studijních míst je v porovnání s Metodickým doporučením MK ČR… o 18 míst menší. Postrádáme studijní místa ve volném výběru časopisů i knih, ve studovně – v odpoledních hodinách dochází k nedostatku volných míst ( denní průměr návštěvníků studovny je 45), dále studijní místa s přehrávacím zařízením na samostudium cizích jazyků apod.
Počet stanic připojených k Internetu je v porovnání s Metodickým doporučením MK ČR… menší o 5 stanic. Denní průměr návštěvníků Internetu je 18.
Knihovní fond je rozdělen na část ve volném výběru ( cca 60%) a část ve skladu ( cca 40%), tím se zvyšuje náročnost na vyhledání žádaného dokumentu. Ekonomicky výhodnější je poměr mezi volným výběrem a skladem 80:20.
V naší knihovně není prostor na vybavení vybraných studijních míst technikou pro zrakově postižené a nevidomé.
V naší knihovně chybí vhodný prostor pro komunitní setkávání, pro kulturní a vzdělávací aktivity Oddělení pro děti i Oddělení pro dospělé. Na akce si půjčujeme místnost Vlastivědného muzea, která je účelově zařízena pro potřeby muzea.
Akce pro veřejnost dělíme na volnočasové např. Čaj o páté, Čtení z knih pro děti, soutěže, literární kvízy, besedy se spisovateli apod. a na vzdělávací např. výuka základů práce na počítačích, výukové programy Langmaster a Gopas, vyhledávání v on-line katalogu, bibliograficko-informativní lekce apod. Průměrná návštěvnost akcí je 33 účastníků.
Knihovna je organizační složkou města a její rozpočet je součástí rozpočtu odboru kultury. Každoročně využívá grant MK ČR – VISK na podporu knihoven. Od roku 1998 jsme takto získali 676 tis. Kč, které byly použity na nákup nových technologií a programů. Od roku 2002 je součástí příjmů knihovny dotace dříve MK ČR a dnes Středočeského kraje na zajištění regionálních funkcí, která je účelově vázaná pouze na tuto činnost. Každoročně je dotace ve výši 500 – 600 tis. Kč.
3. 3. SWOT analýza knihovny
má za úkol ze zjištěných informací umožnit vytipovat hlavní problémy, specifikovat potřebné kroky k jejich odstranění a určit možnosti rozvoje.
Silné stránky
tradice, knihovna je ve Slaném již 107 let
vzrůstající význam vzdělávání, k jehož nástrojům knihovna patří
knihovna jako místo setkávání, je přístupná všem věkovým a vzdělanostním kategoriím
vzrůstající význam tzv. občanské společnosti – občan v knihovně získává informace ze státní správy a samosprávy
kooperace knihoven, odborná pomoc od SKIP, podpora knihoven státem viz grantová politika VISK, K 21 apod.
50% zaměstnanců má odborné knihovnické vzdělání a všichni se pravidelně dále vzdělávají v oboru
75% zaměstnanců je profesně velmi zdatných, komunikativních, vstřícných apod.
knihovnické procesy jsou zde automatizovány a jsou odborně zajišťovány
cílená práce s vybranými skupinami obyvatel
standardizace v oboru
Slabé stránky
chybí začlenění knihovny do strategického rozvoje města
není doceněn potenciál knihovny ve volnočasových aktivitách města
chybí podrobný průzkum uživatelských potřeb
nedostatek prostoru pro základní služby knihovny, pro volnočasové i vzdělávací aktivity
nedostatek prostoru pro rozvoj základních služeb
není vyřešeno hygienické zázemí pro zaměstnance a uživatele knihovny
chybí vysokoškolsky oborově vzdělaní zájemci o práci v knihovně
29% zaměstnanců knihovny je v důchodovém věku
Příležitosti
vytvoření koncepce knihovny
prezentace knihovny jako pevné součásti služeb města
iniciovat širokou diskusi odborné a laické veřejnosti o úloze knihovny ve městě
vyhledat větší prostory pro knihovnu např. Okresní dům
efektivní využití grantových a dotačních titulů určených pro knihovny
vytvoření plánu investičního rozvoje knihovny
vytvoření knihovny jako komunitního centra
navázat užší spolupráci s organizacemi města, školami, neziskovými organizacemi, sociálními ústavy a podniky
vytvořit a důsledně realizovat podmínky pro snadnější přístup ke vzdělání (ženy po MD, nezaměstnaní, rekvalifikační kurzy apod.) – školící středisko
podpora vzniku a rozvoje zájmových neziskových organizací, sdružení, spolků apod.
Hrozby
nepřijetí koncepce knihovny
využití navrhovaných prostor k jiným účelům
vznik zařízení, které se stane komunitním centrem města
využití finančních prostředků města na jiné, naléhavější akce
Z analýzy vyplývá, že kvalita a rozvoj služeb poskytovaných knihovnou je do značné míry závislý na rozšíření jejích prostor a na využití možnosti knihovny sloužit jako komunitní centrum města.
4. Strategie rozvoje
4. 1. Hlavní cíl
Rozvoj knihovny jako komunitního centra pro občany města.
Knihovna jako komunitní centrum:
napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení, podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat město ve kterém žijí, napomáhá vytvářet potenciál i prostor pro komunikaci mezi skupinami a organizacemi v místě např. slánská knihovna je místem setkávání lidí všech věkových a zájmových kategorií – Ćaje o páté, výstavy apod.
nezaměřuje se pouze na registrované čtenáře, ale plánovitě a systematicky oslovuje celou komunitu místa – propagace služeb, spolupráce se školami a zájmovými skupinami
poskytuje prostor pro aktivity jednotlivých skupin lidí a propojuje je s dalšími skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity, např. spolupráce s Baby klubem, Čaje o páté, výstavy, prezentace apod.
podílí se na společném životě místa, vyznačuje se spoluprací s místními organizacemi a institucemi, svými aktivitami podporuje propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli, občany.
4. 2. Dílčí cíle
vyformulovat obsah pojmu „komunitní centrum“ pro slánskou knihovnu
vypracovat jednotlivé projekty a získat partnery
příprava zaměstnanců na tuto činnost
získání větších prostor pro rozvíjející se činnost
průzkum možností vícezdrojového financování na úpravu větších prostor
4. 3. Opatření (jednotlivé úkoly)
4. 3. 1. Seznámit zřizovatele s koncepcí knihovny a získat souhlas k rozvoji činnosti
Termín: září – říjen 2005
K úkolu: předat zpracovanou koncepci vedoucímu odboru kultury a Radě města Zdroj financování: rozpočet knihovny.
Zodpovídá: vedoucí knihovny
4. 3. 2. Provést analýzu komunitních potřeb Slaného a vytipovat potenciální partnery
Termín: květen 2006
K úkolu: oslovit místní samosprávu, státní i neziskové organizace, veřejný i soukromý sektor
Zdroj financování: rozpočet knihovny, dotační titul K 21
Zodpovídá: vedoucí knihovny
4. 3. 3. Navrhnout a vypracovat projekty odpovídající hlavnímu cíli koncepce ve stávajících prostorách
Termín: říjen 2006
K úkolu: na základě analýzy oslovit partnery a vytvořit společný projekt
Zdroj financování: rozpočet knihovny.
Zodpovídá: vedoucí knihovny
4. 3. 4. Vyhledávat a cíleně proškolovat zaměstnance knihovny jako pracovníky komunitního centra
Termín: průběžně
K úkolu: využívat všech školení pořádaných SKIP a ostatními knihovnami, např. Národní knihovnou Praha, Městskou knihovnou v Praze apod.
Zdroj financování: rozpočet knihovny, grantové programy pro profesní vzdělávání Zodpovídá: vedoucí knihovny
4. 3. 5. Vyhledávat a seznamovat zřizovatele s vícezdrojovými možnostmi financování větších prostor pro činnost knihovny
Termín: průběžně
K úkolu: využívat zkušeností knihoven, které získali dotace na přestavbu knihovny z grantů Evropské unie apod.
Zdroj financování: rozpočet knihovny, dotační programy pro knihovny
Zodpovídá: vedoucí knihovny
5. Vyhodnocování a aktualizace koncepce
provádí vedoucí knihovny se svým týmem pro realizaci opatření
vyhodnocování a aktualizace koncepce se provádí jednou za půl roku
zprávu o vyhodnocení a aktualizaci koncepce zahrne vedoucí knihovny do každoroční Zprávy o činnosti knihovny, která se předkládá radě města.
Seznam použitých zkratek:
K 21 – Knihovna 21. století, dotační titul MK ČR určený pro knihovny
MK ČR – Ministerstvo kultury České republiky
SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků, občanské sdružení
SWOT analýza – metoda kvalitativního vyhodnocení
VISK – Veřejné informační služby knihoven, dotační titul MK ČR určený pro knihovny
VKIS – veřejné knihovnické a informační služby
Zpracovávám ...
