Zpracovávám ...
Čtenářský deník – květen
Ludmila Vaňková
Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová (* 9. května 1927, Praha) je česká prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou.
Roku 1942 byl otec Vaňkové, vrchní ředitel Národní banky, popraven gestapem. Jeho dcera vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově, ale roku 1948 byla z FF UK kvůli politickým důvodům vyloučena (členka Národní sociální strany). Dostudovala až v letech 1968-71.
Vaňková nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích (Evropský literární klub, Čs. spisovatel), později v redakci časopisu Divadlo. V letech 1964-1972 byla redaktorkou nakladatelství (Albatros). Roku 1968 vstoupila do KSČ, následujícího roku ovšem ze strany vystoupila. Proto v letech 1973 až 1977 pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn.
V roce 1977 Vaňková publikovala svůj první historický román Král železný, král zlatý a setkala se s velmi příznivým čtenářským ohlasem. Od této doby je spisovatelkou na plný úvazek. Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích.
Jejím manželem byl akademický malíř Josef Paukert (1915-91).
Stručné shrnutí díla
Autorka píše zejména dobrodružné historické romány, často lyricky laděné. Historie sice zaznamenává lidské osudy a jejich hrdinské skutky, příliš ale nevypovídá o jejich osobních, natož milostných, životech.
Ludmila Vaňková respektuje doložená historická fakta. Nejde jí ale o suché ztvárnění určité epochy. Snaží se především o poutavé vylíčení osobních dramat hrdinů, která jsou často určována jedním dominantním rysem (láska, politická ctižádost, nezkušenost mládí…). Dokáže mistrně skloubit soukromé osudy postav (historicky doložených i fiktivních) s dějinným pozadím. Často používá vnitřní monology, díky nimž se charaktery postav stávají složitějšími. Autorka tak umožňuje čtenáři obvyklé školní “busty” (Karel IV. apod.) poznat i po lidské stránce, byť fiktivní.
V románech Vaňkové se tak dozvídámé mnohé historicky věrné detaily, motivace hrdinů je ovšem pouhou autorčinou fikcí. Řada prací je řazena do literatury science-fiction.
• Lev a Růže (tetralogie) o Král železný, král zlatý (1231-1278) – vzestup, úspěchy a dobrodružný život Přemysla Otakara II.
o Zlá léta (1278-1283) – líčí období po bitvě na Moravském poli. Václav II. je nezletilý, vládne za něj strýc Ota Braniborský a zemi drancují Braniboři. Svou moc upevňuje Záviš z Falkenštejna. V pozadí událostí se odehrává příběh Falkenštejnovy dcery Ulriky.
o Dědici zlatého krále (1283-1290) – vrcholí spory mezi králem a mocnou jihočeskou šlechtou. Hlavním tématem je konfliktní ambivalentní vztah Václava II. a Záviše z Falkenštejna. Ústřední motiv doplňuje dokončení milostného příběhu Ulriky z Falkenštějna a Hynka z Lichtemburka z předchozí knihy.
o Žebrák se stříbrnou holí (1291-1304) – závěrečný díl. Vyvrcholení vlády Václava II., kterému se díky stříbru a obratné politice podařilo vytvořit středoevropskou říši tří království.
• Tajemství opuštěného přemyslovského trůnu o Královský nach tě neochrání (1305-1309) o Od trůnu dál (1309-1323)
• Lucemburská trilogie o První muž království (1309-1316) o Rab z Rabštejna (1316-1320) o Roky před úsvitem (1320-1325)
• Orel a Lev (hexalogie) o Cval rytířských koní (1330-1339) o Dvojí trůn (1340-1346) o Orel a had (1346-1355) o Od moře k moři (1355-1362) o Druhá císařovna (1362-1368) o Dotkni se nebe (1368-1378)
• Rozděl a panuj o Ty jsi dědic svého otce (1378-1386) o Jsme jedné krve (1387-1396) o Vězení pro krále (1396-1403)
• Naprsquaw (o životní družce buditele V. Náprstka) o Čas voní dálkou o Země svobodných, domov smělých
• Čas čarodějů (fantasy)
• Černá sága
• Domeček na Vesuvu
• Genesis (sci-fi román)
• Léč pana z Rožmberka
• Mosty přes propast času (sci-fi román)
• Pán stříbrné růže
• Princezna a šašek (veršovaná pohádková hra)
• Stříbrný jednorožec
• Válka růží
• Žena pro třetího krále