Po stopách Václava Beneše Třebízského
Ve středu ráno 22. 6. 2011 se vydala ISŠ Slaný a pracovnice z knihovny, od městské knihovny ve Slaném, na pěší výlet do Třebíze. Počasí si s námi sice trošku pohrálo, v polovině cesty jsme museli vyndat pláštěnky a deštníky, ale do Třebíze jsme úspěšně chvíli po 11 hodině došli. Pocit snad měli všichni dobrý, protože nikdo z nás nechodí takové dálky pěšky a my jsme to zvládli a šťastní dorazili do cíle.
V Třebízi jsme dostali od knihovny odměnu medaile s lízátkem „Došel jsem do Třebíze“, žáci ISŠ plnili po cestě úkoly a vyslechli jsme si spoustu zajímavostí z historie.
Odměna pro každého z nás byla i návštěva rodného domu Václava Beneše Třebízského a výstava výrobků ze slámy v Třebízi.
Hodnotím výlet jako bezvadný závěr školního roku, užili jsme si legraci i napětí a každý z nás udělal něco pro zdraví, otestoval si své schopnosti a dozvěděl se spoustu nového a zajímavého.
Velké díky patří městské knihovně Slaný.
Učitelka SIŠ Slaný Lenka Dvořáčková
Ze Slaného do Třebíze – žákyně ISŠ Slaný Michaela Kadlecová
Pochod začal ve Slaným u knihovny, kde jsme se dozvěděli pár informací od průvodkyň. Dále jsme dostali otázky, na které jsme cestou museli odpovídat, odpovídali jsme na otázky o Václavu Beneši Třebízském. Se vším jsme se seznámili a vyšli směrem na Královice, kde jsme cestou zastavili u gymnázia V. B. T., kam chodil do školy. Pak jsme šli dále na Královice a po staré cestě jsme se dostali až do Neprobyli, kde jsme chytli déšť a všichni zastavili u malého altánku, kam jsme se schovali skoro všichni, ale déšť byl pořád silnější, tak jsme to chtěli vzdát a jet domů. Ale nakonec jsme pokračovali v cestě, šli a došli jsme do další vesnice, do Kutrovic, tam přestalo pršet a vyrazili jsme dál do Kvílic, kde jsme se zastavili na hřbitově u hrobu V. B. Třebízského. Zadní cestou jsme dorazili do Třebíze, kde jsme se zastavili u rybníka, chvilku tam pobyli a šli jsme se podívat do skanzenu. Všechno jsme se prohlédli, po cestě jsme si vyslechli pár povídek a poslední zastávka byla ve Třebízi na zastávce, kde jsme čekali na autobus a těšili se domů.
Včerejší pochod – žákyně ISŠ Slaný Lucie Jiráková
Včerejší pochod nám přišel únavný. Když jsme vyšli svítilo sluníčko a do toho foukal příjemný vítr, ale asi po hodině cesty začalo pražit sluníčko tak moc až to přestalo být příjemné. Když už jsme se všichni smířili s tím, že se bez sluníčka nejspíš neobejdeme, v půlce naší cesty začalo pršet!!! Všichni jsme byli od bahna a až na kost promočení, byli jsme rozhodnutí, že se na nejbližší zastávce otočíme a pojedeme domů. Ale autobus jel až ve 12.00 a čekat na něj hodinu a půl se nám nechtělo už jen pro to, že by jsme asi zmrzli. Tak jsme se vydali dál do cíle. Cestou začalo svítit zase sluníčko, takže jsme částečně uschnuli. I když bylo počasí na nic, tak se nám všem výlet líbil. Každý z nás má zase o zážitek navíc.
Zpracovávám ...
